Úterý 20. března 2001

předcházející

Romská planetka

Břetislav Rychlík

Poprvé ji objevili na snímku pořízeném zrcadlovým dalekohledem vybaveným elektronickou kamerou už 24. října v roce 1995 tři astronomové - Jana Tichá, Miloš Tichý a Zdeněk Moravec.
Má v průměru přibližně devět kilometrů, krouží na dráze mezi Marsem a Jupiterem. Kolem Slunce oběhne jednou za 5, 17 roku. Od 9. března tohoto roku figuruje v seznamu nově objevených planetek pod číslem 17 611 pod jménem Jozkakubik.

To by jistě nebylo nic neobvyklého, hvězdárna na Kleti má více než pět set potvrzených objevů nových planetek. Jejich jména se vybírají podle vkusu, osobních zálib, úcty či lásek objevitelů.
Takto se vesmírem sunou planetky Smetana, Dvořák, Vaculík, Jiránek či Hanzelkazikmund. Planetka Jozkakubík je však průlomem. Jožka Kubík byl totiž Rom.

Narodil se v roce 1907 v Hrubé Vrbce na Horňácku a v roce 1978 tam byl také po smrti pochován na katolickém hřbitově. Jeho předkové přišli na Horňácko na počátku 19. století ze západního Slovenska. Kubíci byli většinou kováři a vynikající muzikanti. Náš Jožka Kubík už byl třetím toho jména, který stanul v čele muziky jako primáš.

Hru jeho předků obdivoval Janáček stejně jako bratří Mrštíkové. Hrát začal jako mladíček s muzikou gádžů Miškeříků ze sousední Velké nad Veličkou, později sám postavil muziku složenou z mladých muzikantů selských i z Romů. Byl prvním, kdo na Horňácku začal používat v muzice cimbál. Legenda praví, že ho vyměnil za kolo značky Zbrojovka. A byl také prvním Romem, kterému se začalo na Horňácku vykat a říkat pro jeho umění Majstre.

Bylo to zásluhou Kubíkova kamaráda, zpěváka a tanečníka Martina Holého, který to nařídil svým dvěma synům. Do té doby se Romům a starým pannám tykalo. Romové v generaci Jožky Kubíka III. už nemluvili romsky, používali místní nářečí, oblékali se do horňáckého kroje, přesto byli považováni za něco odlišného.

Protektorát Kubíkova rodina nepřežila s výjimkou muzikantů a jejich rodin. Ti byli vyreklamováni ze sběrného tábora neblaze proslulou organizací „Národopisná Morava" pod krutou podmínkou sterilizace. Jožka Kubík původně s vlasy černými jako havran se vrátil po zákroku a pobytu v táboře s hlavou zcela šedivou.

Kubík byl osobností nesmírně lidsky čistou a bezprostřední, jeho dům v cikánské kolonii v Hrubé Vrbce proslul jako místo zastávek nejrůznějších generací umělců. Jeho výroky se staly doslova legendárními. Shrnul je etnomuzikolog, profesor Masarykovy univerzity v Brně a Kubíkův spolurodák z Hrubé Vrbky Dušan Holý ve skvělé knize „Mudrosloví primáše Jožky Kubíka".

O Kubíkovi byly natočeny čtyři filmy, nedávno vydaná dvě CD dokumentují nesmírné mistrovství a autenticitu jeho houslové hry. Na kopci vedle větrného mlýna v Kuželově shlíží do krajiny rodných Bílých Karpat Kubíkova busta. Byla to první socha Roma ve Střední Evropě. Teď září na obloze jako po prvním Romovi na světě pojmenovaná hvězdička.

Sluší se v této souvislosti připomenout Majstrův výrok pronesený po návštěvě hvězdárny na Kraví Hoře v Brně:„ Oni tý zvězdári sa scú dostat k Pánubohu. Ale to sa ím nepodarí, tam je rídký zduch."