Pondělí 12. března 2001

předcházející

Slovo od slova pojde

Ladislav Verecký

Když vystupuji jižním východem ze stanice metra Háje na Jižním městě Pražském, eskalátor mě vyveze k nenápadné drogerii. Bývám tou dobou už docela groggy, ale tabule, která před obchodem stojí, obvykle pobídne mé představy.

Stojí na ní nápis křídou: rozlévané prostředky. První, co mě napadne, je, že tam asi prodávají peníze. Tekuté peníze. Finanční prostředky by měly být tekuté, likvidita se tomu říká - příznak ekonomického zdraví každé firmy.

Že se tekuté peníze prodávají v potravinách nebo v trafikách, to jsem věděl. Jsou to takové malé, ploché obdélníkové sáčky z umělé hmoty, na nich potisky jako na bankovkách a nápis tekutý prachy, uvnitř velký panák nějaké kořalky.

Ale že by se tekutý prachy prodávaly v drogerii, to je pro mě novinka. Navíc rozlévané. Asi tam paní prodavačka na požádání sáček nastřihne a rozlévá zákazníkům malé panáky do přinesených nádob. Co když je to ale jinak?

Co když v té drogerii prodávají rozlévané prostředky, ale nejsou to peníze, ale něco, co je uprostřed, jako například chlebová střída, jenže je to tekuté. Proč v tom případě nenabízejí také tekuté začátky a tekuté konce? Asi došly.

Nebo tekuté spodky a vršky. Spodky ve spreji - člověk si je nastříká na nahé tělo, ony ztuhnou a večer se rozpustí ve vaně. No, to by asi nebylo nic příjemného. A co takhle rozlévané předky a zadky.

Hrdina Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále nakonec leží v rakvi na rozvodí a jeho tělo uplývá dílem do Severního a dílem do Černého moře, takže se onen hrdina Dítě stává rozlévatelným předkem, alespoň z hlediska svého dementního syna, který však o tom takto neuvažuje.

Rozlévaný zadek, tam už není vůbec o co stát. I když nač plakat nad rozlitým zadkem? Až v tuto chvíli si obvykle uvědomuji, že už jsem u pošty, a konečně mě napadá otázka, kterou si klade Lou Reed ve své písni What´s good, totiž What good are these thoughts that I´m thinking? čili K čemu jsou dobré tyhle moje myšlenky. Podle všeho k ničemu, odpovídám si spolu s rockerem.

Ale málo platné, když vystupuji jižním východem ze stanice metra Háje na Jižním městě Pražském a eskalátor mě vyveze před nenápadnou drogerii, kde stojí tabule s nápisem rozlévané prostředky, nedokážu se těm šíleným myšlenkám ubránit.